Plavba po Belgii

Taaaak, konecne sem se k tomu dostal, takze se dnes podivame na to, jak na mne zapusobila Belgie. Kdybych to mel shrnout jednou vetou, tak by znela asi “jedno velke prekvapeni”. Tak se dneska podivame, proc tomu tak je. Kdyz jsem planoval cestu, tak sem shanel vsude informace, protoze jsem bral Belgii, za ne zrovna bezpecnou zemi a hlavne ne zcela vyspelou. Ano, vim, ze zde sidli v Bruselu parlament EU, ale o ostatnich castech Belgie sem mel toto mineni. Kdyz jsem oslovil ceskou spolecnost pronajimajici charterove lode v Belgii, tak zaprve na muj dlouhosahly dotaz mi odpovedeli jednou strohou vetou a to, ze k bezpecnostni situaci v Belgii, se pry nebudou vyjadrovat. Ale nojo, jako cekal sem to. Precijenom, sem neprisel s pozadavkem na pronajem dvaceti lodi na mesic v Belgii, tak co se se mnou budou zabejvat, ze? Jsme preci v cechach. Jeste pro vase pobaveni, jedna perlicka, kdy jsem oslovil Belgickou ambasadu v Praze, ohledne nejakeho nasmerovani na informace o belgickych tocich, nejake odkazy na jejich povodi atd. , tak mi poslali odkazy na povodi Labe a Vltavy. Hmm tak mozna bych panu z ambasady doporucil zmenit leky, a nebo doktora.
Takze OK, zase vse sam a na vlastni triko.

Belgie i kdyz je to jedna zeme, tak se deli na dve casti. Wallonie a Vlaamsko.  Wallonie je spodni cast Belgie, ktera je spise Francouzska a Vlaamsko je horni cast, ktera tihne spise k Holandsku. Nevim proc, ale myslel sem si, ze vyspelejsi bude cast Wallonie a Vlaamsko bude zaostalejsi vrch. Neptejte se me proc, ale takhle sem si to proste vsugeroval. Kazdopadne svuj pohled na celou zemi sem jiz naznacil, takze kdyz jsem planoval trasu, tak sem chtel hlavne vsude kotvit v marinach z hlediska nejake sve bezpecnosti. Po prijezdu do Belgie z Maastrichu sem zavital na prvni komoru. Tato oblast je Wallonie a zde je treba lod zaregistrovat, coz se prave deje na prvni komore. Kupodivu se zadny poplatek neplati. Komora byla docela pekna, ale uvnitr, nemohu rict, ze by byl neporadek, ale takove stare vybaveni. Jak co se tyce nabytku, tak pocitacu, neudrzovane, sesle. Toto me moc neprekvapilo s ohledem na to, co sem si o teto zemi myslel.
Tim rozdelenim zeme na dve casti, jde taky o to, ze ve Wallonii se mluvi Francouzsky a Vlaamsku spise Holandsky. Myslel sem si, ze se kazdopadne domluvim Anglicky. Coz sem kvitoval na prvni komore, kde komornik umel anglicky a tak to bylo pro mne jednodussi. Parada rikal sem si, tak s domluvou nebude problem. Mno, jak hluboce sem se ale mylil. Ale nebudeme predbihat, lod je zaregistrovana, tak vyrazime do Belgie. Plujeme stale dolu po rece Maas. Kanal je zde hodne betonovej, to znamena, ze oba brehy nejsou prirodni, ale betonovy, takze to spis vypada, jako nejaky kanal a ne reka. Projizdime kolem jedne fabriky za druhou a vse je takove osuntele, stare, bez nejake sebemensi pece. Takto prijizdime az do mesta Lutych, nebo Liege chcete-li, a zde bych to chtel dat do zdejsi mariny. V marine jsou jeste asi dve volna mista, takze bereme jedno a za chvili k nam prichazi hafenmajstr. Zkousim svoji anglictinu a super, pikolik se chyta, takze parada. Je to v suchu, Belgicani umej anglicky. Vyrizujeme formality a jelikoz nedaleko je obchod, tak vyrazime nakoupit a ja jsem v soku. Jako upozornuju, ze nejsem rasista, nemyslim to ve zlem, proti lidem snede pleti nemam nic, ale takove zastoupeni cernochu sem necekal. Spis si tady pripadam, jako nekde v Africe a ne v centru Evropske unie. Jdeme centrem mesta a situace je stale stejna. Prichazime k marketu a z nej vychazi skupinka ctyr opalenejch a kazdej ma v ruce bileho nanuka. Jako, prvni co me blesklo hlavou, byl ten vtip, proc cernosi jedi jenom bilou cukoladu :-). No ale ustal sem to a vchazime do marketu. Nedaleko byly dva markety, Carefur a Aldi. Pujdeme do Aldi, je to nemecky a ty si budou kvalitu obchodu hlidat. No tak tady asi ne. Vchazime do kramu a ja jdu vzit vozejk a jako skoro se tam stitim jit v botach, protoze vsude na zemi, je bordel, rozlite veci, pohazene jidlo, jako masakr. Vchazime do obchodu a pratele, stroj casu existuje :-). Nahle se vracime v case o desitky let zpet, kdy se u nas zacaly z velkych skladist budovat prvni samoobsluhy. Verim, ze ctenari starsiho rocniku si na to velice dobre vzpomenou. Kde se jenom zkulturnily steny, navozilo zbozi na paletach, jednou za rok se trochu vyvetralo, probehlo kostetem a o nejake klimatizaci se jeste nikomu ani nesnilo. Jako takhle sem si presne pripadal pri prochazenim marketu. No masakr, jako tohle

sem necekal. No nic, tady to bude asi klasika. Prochazenim mesta jsem si take vsiml a spise me to hodne flaklo do oci, byla architektura. Jako tady se stavi vse vedle vseho, takze vedle krasneho stareho staveni je novejsi panelak, vse splacane jedno na druhym. Jako je to hrozny, ale v tom mnozstvi ve kterem se to zde aplikuje je to ve finale i zajimave a nad tema rozdilama se clovek aspon zamysli, ze ta nase buzerace architektu pri stavbach domu, maji asi neco do sebe. Noc byla docela v pohode, protoze kolem desate se vse zklidnilo a na ulicich byl klid, tudiz se dalo i v marine v centru mesta krasne spat. Trochu odbocim, ale ono musim teda zaklepat, vsude v Evrope je vetsinou po te desate klid. Nikde sem nezazil, ze by nekdo nekde delal bordel az do rana jako u nas, kdy do rannich hodin chodej bandy ozralejch lidi, kteri delaj vsude jen bordel a nicej, co jim prijde do cesty. To se nikde jinde v Evrope nevidi a tak premejslim, ze si zridim cestovku a budu vozit evropany k nam, se na tento
fenomen podivat. No nic. Rano tedy vyrazime dal a ten den dojizdime do mesta Huy, kde je dalsi marina ve ktere prenocujeme. Plavba je zase betonovym korytem, cestou sleduji architekturu, ale nyni prumyslovou, jelikoz tady je kolem toku stale vsude prumysl, prekladiste a skladiste. Opet kdyz se vratim k te architekture, tak na stare fabrice je nalepena sklenena moderna a bohuzel ani jednoho si zde nikdo nevsimne. Takze i ten moderni sklenik pusobi po par letech schatrale. Prijde mi, ze zde vubec o veci moc nepecuji, komory jsou v dezolatu, z mostu opadavaji kameny a domy a prumyslove objekty, jak sem psal, chatraji. Bohudik, ale pred mestem Huy jiz zacina trochu vystupovat do popredi priroda a zdejsi kanonovita krajina nas zdravi krasnejma skalnima utvarama.  Od tohoto mesta je jiz tok prirodni a klikati se, takze je na co koukat. Dokonce i hafenmajstr v marine mi rika, ze odsud se nam jiz bude libit, ze tady zacina to hezke. Opet se domlouvame anglicky a ja doufam, ze

ma pravdu. A mel. Dojizdime do Namuru a Dinantu za vyhledu do krasne prirody a kanonu. Vsude kotvim v marinach, nicmene tady dole mi jiz zacina pripadat, ze tu neni tolik cernochu a i s tou bezpecnosti to zde nebude asi tak hrozny, jak sem si myslel. Nejak prestavam rozumet tomu, proc v Lutychu bylo tolik cernochu a tady dole skoro nic, no odpoved se dozvime brzy. Dokonce si jednou dopreji kotveni na divoko, jelikoz zde stojej i jedni Belgicani a tak snad nebude problem. Zde dole si take zacinam vsimat toho, ze vsichni lide jsou takovi mili, vstricni a komunikativni. Kdyz kotvime u zdi na divoko a chodej kolem nas lidi na vychazce, nebo cyklisti, tak vsichni zdravej, ale ne z nutnosti, ale je videt, ze opravdu chtej, maji z toho radost. Ze by to tu bylo trochu jinak, nez sem si myslel? Asi jo. V marinach se domlouvam vcelku obstojne Anglicky, ale totalni problem je s komorma. Tam si proste anglictinou vubec neskrtnu a jedine Francouzsky, takze to je mazec. Ale nejak to vychazi a my se dostavame pomalu do Francie. Tuto zemi sem jiz popisoval, takze po tydnu ve Francii se vracime zpet. Cestou do Francie se mi podelala hridel a tak behem tydne co jsme ve Francii dostavam typ na dobrej servis u Namuru, kudy se budeme vracet zpet. Stale laboruju s myslenkou, jestli se poustet do trasy pres Brusel, nebo jet zase zpet tou samou trasou do Holandska, jakou jsme prijeli. Jako navrat do Holandska bude nuda, protoze to jsme jiz videli, ale cesta pres Brusel, je zase kanalizovanou casti, takze nebude moc na co koukat. Hloubka je zde vsude dobra, takze to neni problem a tak jedinym problemem je nejistota ve fungovani komor. Protoze to je asi nejvetsi problem. S ohledem na mizernou peci, zde neni vyjimkou, ze proste najednou prestane fungovat komora a zustanete trcet treba tejden, nez ji opravej. V Dinantu je webkamera namirena na kotviste a ja nekolik dni pred prijezdem do tohoto mesta si vsiml, ze zde stojej asi 4 dny stale ty stejne lode. Rikal sem si, ze to je divny, ze by se jim vsem v tomto meste tak libilo, ze by zde zustavali? No ono se jim nelibilo, ale rozbila se komora a tak vsichni zde museli trcet nekolik dni, nez komoru opravili. Nicmene servis je na kanale co vede smer Brusel a tak jeste prokecam s majitelem, jak to vypada na Brusel a pak se rozhodnem. Jsme v servisu a ja provizorne opravuju hridel a kdyz jsme tady, tak si necham odsat olej z motoru, abych se pak s tim nemusel zabejvat a hlavne zase tahat celou cestu vyjetej olej se mi nechce. Pan majitel je velmi ochotnej a tak se davame i do reci o Belgii. Zjistuju, ze moje obavy o bezpecnost byly uplne zcestne. Rika mi, ano v nekterych castech Bruselu bych se moc dlouho nezdrzoval, ale jinak je zde naprosto bezpecno. Mam tu servis jiz mnoho let a jeste se mi nic neztratilo a v podstate nezamikam ani auto, protoze mimo jine tady funguje tzv sousedska policie. Divim se, co to znamena. No prej krome toho, ze se zde nekrade, tak jeste soused hlida souseda a kdyby se neco delo, tak hnedko bude reagovat a pomuze. Jsem docela prekvapen a pravdou je, ze me zazitky z predchozi plavby tomu docela nasvedcuji, ze se neni ceho obavat. Jsem rad, ze jsem se mylil. Jeste se ptam na cestu pres Brusel a pan mi ji urcite doporucuje, prej nebudeme litovat, je to tam krasny. OK tak pojedeme pres Brusel. Domlouvame se na vymene oleje a prej mi tam posle technika. Prichazi technik, no celej cernej. Odsati oleje chvili trva a tak, jelikoz klucina umi anglicky se davame do reci. Mimo jine mi rika, ze zde v Belgii je pres pet let a ze v Namuru je vse neskutecne drahe. Pry to nikdo nechape, ale levne bydleni je v Lutychu, takze tam se snazi bydlet vsichni, co nechteji za bydleni davat tolik penez. A ze on tam bydli take a spusta jeho znamich a pak dojizdej do prace. Aha, takze to vysvetluje tu premiru cernochu v tomto meste. Hridel je opravena, olej vymenen

a my se vydavame na dalsi cestu. Tok je sice kanalizovany, ale brehy jsou porostle travinama, takze to neni takove betonove, jako pri prijezdu do Belgie. Prijizdime k mestu Charleroi, coz je pamatnik byvaleho ocelarskeho prumyslu, nicmene zde neni kde zakotvit, neni zde zadna marina. I kdyz jsem jiz zlomen, ze se tady neni ceho bat, tak ale vzadu v mozku stale hlodaji slova z clanku co jsem cetl, ze u Scharleroi nekomu neco ukradli a lidi meli strach zde kotvit sami a tak dale. Takze precijenom jsem stastnej, ze narazime na nakladni kotviste, kde stojej Belgicani s lodi a tak zde nebudeme sami. Davam se do reci s Belgicanama, manzelsky par stredniho veku a jedou stejnou trasou, protoze se vracej do Gentu, odkud prijeli. Bavime se a ja rikam, ze si tady s anglictinou neskrtnu. S nima se ale bavime anglicky, takze je to dobry. Zacinaji se smat a prej, ze jsem blahovej, ze tady jenom Francouzsky, jinak se nedomluvim. Takze mi nabizej, ze pojedeme spolu a protahnou me zdejsima komorama, protoze oni narozdil ode mne, Francouzsky umej. Bavime se dal a zjistuju, ze Belgicani jsou opravdu vstricni lide a v naproste pohode k ostatnim. Dalsi plaba je bez problemu, protoze nas protahuji komorama a my pomalu prijizdime pod Brusel ke zdejsi atrakci, coz je vytah, kterej jezdi

jako vlak po kolejich. Kolega zase vyrizuje nase proplaveni, nicmene mi rika, ze zde se jiz domluvim anglicky. Projizdime vytah a na dalsi komore je jiz hranice s Vlaamskem. Jsem v soku. Myslel sem si, ze Vlaamsko, je chudsi zeme a ze to zde bude jeste horsi. Ale opak je pravdou. Prijizdime na udrzovanou komoru a ja jdu zaplatit vinetu na lod. Velin je cisty a moderne zarizeny. Jak co se tyce nabytku, tak pocitacu. Uprime monitor, jakej zde mel komornik, nemam ani v praci. Bez zminky ani nemohu nechat to, ze zde sedi asi tri komornici a vsichni umej anglicky, takze domluva bez problemu. Vyrizujeme formality a ja jedu dal. Jsem neustale v soku, protoze je to tu uplne obracene, nez jsem ocekaval, na komorach se pres vysilacku bez problemu domluvim anglicky a vse funguje. Nasi Belgicti znami se s nami totiz za hranicni komorou rozloucili a tak do Bruselu jiz jedeme sami. Nestydim se napsat, ze na rozdil od Wallonie, si ve Vlaamsku pripadam zase jako ve vyspele zemi. Docela je to tu prijemny a my pomalu prijizdime do Bruselu. Zde nezapomenu na slova hafenmajstra zdejsi bruselske mariny, ktery se mi asi dvakrat omlouval za to, ze nemuze vyvesit Ceskou vajku, protoze jeste nikdy nemel cechy v marine a tak tuto vlajku ve vybave nema. Nevadi, neni to o vlajce preci. Ve finale se jeste teda vydame smer Gent, coz jsou takove belgicke Benatky a vracime se zpet do Holandska.

Co rici na zaver. Pred plavbou do Belgie jsem mel strach o hloubku vody a o bezpecnost. Obe tyto veci se ukazali jako totalni omyl, protoze hloubka byla vsude dostatecna a po prvotnich rozpacich sem za celou cestu nemel sebemensi obavy o svoji bezpecnost, ba naopak. Ve finale je zde nejvetsi problem s poruchama komor a zvedacich mostu, ktere jsou zde na dennim poradku a tak se holt clovek musi obrnet trpelivosti. Nas nastesti postihla jen porucha jednoho mostu, ale za hodinu jsme mohli jet zase dal. Jak sem rikal, tak Belgie se deli na dve jakoby zeme, Wallonie  a Vlaamsko. Troufam si rici a bohuzel to mam i protvrzene, ze Wallonie je takova chudsi mene ctizadostiva zeme, ktera byla vybudovana pred XY lety a dodnes z toho zije a o nic se nestara, ma za zadkem Francii, ktera ji asi drzi, naucili se Francouzsky, protoze to je svetovej jazyk a na to hresej. Vlaamsko je cast zeme, ktera je ctizadostiva, stara se o veci a chce neceho dosahnout. V tomto me uvtrzuje i clanek, ktery sem po nejakem case, co jsme opustili Belgii zahledl, kdy se resilo, ze Trump chce koupit Gronsko, tak mu predstavitele Vlaamska nabidli Walonii za 1 EURo, protoze tato cast zeme je pry brzdi v rozkvetu :-). Zde konkretni clanek.
Co se tyce gastronomie a potravim, tak samozrejme cena je vyssi, nez u nas o tom zadna, ale kvalita je trochu jinde, samozrejme myslim vys nez u nas. Jak v restauracich, tak v obchodech se o vas postaraji a jsou zde vstricni. Pravdou je, ze v Lutychu sem byl z obchodu uplne vedle, ale dalsi nakupy byly jiz vcelku v pohode. Nicmene ve Wallonii sem si vzdy v obchode pripadal, ze jsem se trochu posunul zpet v case. Pamatky a informacni centra fungujou na Anglictine a tak ja mel nejzasadnejsi problem s domluvou na komorach.
A jedna vec me tu zaujala. Prijde mi, ze jak v Belgii, tak ale i ve Francii je zodpovednost nechavana vice na lidech. To znamena, ze treba u komor zde nikde nemaji zadne ohrazeni, aby se sem lidi nedostali. Cyklostezky jsou zde vedeny po vratech komory a kazdej si musim ohlidat, jestli je to pro nej jeste bezpecne, nebo uz se vrata oteviraji a mohl by spadnout do vody, tak tam proste neleze. Prijde mi, ze ma kazdej zodpovednost sam za sebe a kdyz se nekomu neco stane, tak je to jeho blbost, nemas tam co delat a ne ze se bude hojit na provozovateli zarizeni, ze spadl do vody na otvirajich se vratech komory. To same na pamatkach. Jako uprime, tak by to ale preci melo byt!
Ve Wallonii sem si trochu pripadal, jako v policejnim state. Pri kazdem zapisovani v marine po me chteli vypnit dotaznik, odkud sem do Belgie prijel, kam pojedu z Belgie, kde jsem kotvil vcera a kde budu kotvit zitra. No, co se da delat, holt to maji takto nastavene a je to jejich zeme a jejich pravidla. No mohl sem jim dat odkaz na svoje stranky o plavbe, tam to je vse a jeste by mi stoupla sledovanost :-).
Hodne me zde v Belgii bavilo, ze kdokoliv s kym sem se bavil a na otazku odkud jedeme jsem rekl z Ceske republiky, tak tomu nechteli verit, ze takovou dalku jedeme s lodi.
S Belgii se loucim a musim se priznat, ze je to take hodne zajimava zeme a doufam, ze se sem jeste podivam.

Na uplny zaver bych zde zminit a podekovat firme Ateliers Classic Boats v Namuru, ktera mi pomohla s opravou hridele. Pan majitel velice ochotny, tak by to melo byt. Dekuji.

A jeste par odkazu, ktere se mi hodily:

– Povodi Vlaamska, kde jsou informace pro lodniky
https://www.visuris.be

– Povodi Wallonie, kde jsou informace pro lodniky
http://voies-hydrauliques.wallonie.be/opencms/opencms/fr/promotion/plaisance/ports_plaisance/index.html

– Publikace pro oblast Wallonie
http://voies-hydrauliques.wallonie.be/opencms/export/sites/met.dg2/doc/fr/promotion/doc/tourisme_fluvial_Wallonie_brochure_2018_FR-NL_vcor1_2018_06_27_web-SPW_DPVNI.pdf

– Jeste jsem si poridil tuto knihu, ktera byla dost podrobna a pomohla mi pri hledani ruznych informaci
https://www.amazon.de/gp/product/024445003X/ref=ppx_yo_dt_b_asin_title_o01_s00?ie=UTF8&psc=1

– a tuto mapu Belgie
https://www.amazon.de/gp/product/2916919430/ref=ppx_yo_dt_b_asin_title_o01_s00?ie=UTF8&psc=1

– Plavebni hloubky jsou v pohode, nikde jsme nemeli problem ani naznak nedostatku vody
– Trochu je problem s cistotou vody, hlavne pak v kanalech smer Brusel. Plave zde docela hodne bordelu a utrhanych lan z nakladnich lodi, takze zde jsem odrezaval zamotane lano z vrtule
– Wallonie – nutna pouze registrace lodi do jejich systemu. Vzdy na prvni komore
– Vlaamsko – nutne koupit znamku (Vinetu) na lod. Taktez vzdy na prvni komore
– Marin je malo, ale jsou zde kotviste a nakladni pristaviste, kde se da zakotvit

Odběr
Upozornit na
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Fanka Hanusova
1 rok před

Krásně napsáno!