Dnes jsme rano opet vyrazili dal. Pro zmenu, jako kazdy den :-). Nastesti ty lidi co s nami vcera kotvili na kotvisti, respektive co jsem se k nim prifaril, tak jsou Belgicani z Gent-u a umej Nemecky i Anglicky, takze jsem se s nima dohodl, ze bychom jeli s nima a byl by nas tlumocnik na komorach. Respektive, ze by je objednal a pak mi dal info co a jak. Fungovalo to perfektne a my dojizdime do mesta Charleroi, coz je hodne prumyslove mesto a zaroven pamatnik bejvalych ocelaren, v podstate neco jako u nas na Kladne. Takze samozrejme nekomu se to nemusi libit, ale me ano. Polorozpadle budovy byvaleho vehlasu zdejsiho mesta jsou svym zpusobem hodne zajimave. No nic odbocujeme z La Sambre na kanal Charleroi-Brusel a jeste projizdime kousek prekladiste. Ale uz to neni dlouhy a vyjizdime z mesta a kolem nas je krasna priroda. Uzivame si krasu okoli a dojizdime k dalsi komore. Pred komorou si jeste pres vysilacku povidam s belgicanem a notujem si, jak to dneska jde, ze jsou komory naprosto v pohode a odsejpa to. Najednou cejtim nejaky jakoby drcnuti do vrtule. Koukam na hloubkomer, ale hloubka je v poradku, tak snad to byl jenom nejakej igelitak. Na motoru jsou otacky taky stejny, tak jedeme dal. Prijizdime ke komore a ja radim zpatecku a zjistuju, ze to igelitak nebyl, a asi je to neco jinyho a horsiho. Zkousim to vymotat vrtuli, ale je to furt stejny. Do vody se mi moc nechce, protoze jak sem psal, tak definice stoky se nezmenila a jeste ke vsemu nekomu pred nama uteklo trochu nafty, takze na hladine naftovej film. Zkousim to hackem a vypada to na nejakej provaz. Tak to je super. Takze se neda nic delat ale musim do vody. Privazujeme se ke stene, beru si potapecsky brejle a jdeme na to. Jako uprime, hodne dlouho sem vahal, ale do vody vlez a nohama zjistoval, co se deje. Jo je tam provaz, ale aby to nebylo malo, tak je to ten hodne silnej, co pouzivaj na nakladacich. Super, beru si nuz, ale jeste nez riznu, tak si sem jistej, ze s tihle tady budu akorat pro smich. Takze musime nasadit tezsi kalibr.
Takze pilka na zelezo. Potapim se pod lod, sice s brejlema, ale je to vcelku k nicemu, protoze diky „cistote“ zdejsi vody stejne neni nic videt a tak aspon po hmatu. Provaz je krasne namotanej pred vrtuli a jak sem s tim chvili jel, tak krasne zacupanej.
Takze se potapim, odrezavam, zase potopit a zase kus odrezat. Jako je to pakarna, ale pomalicku to jde. No kazdopadne, zatim co ja si tady hraju s provazem, tak nasi znami jiz maj nachystanou komoru a tak ji projizdej a ja zustavam dole. Co se da delat, kdyz to mam rozhrabany, tak uz to dodelam. Takze se zase potapim a zase odrezavam. No asi na podesate se mi podarilo ten podelanej provaz preriznout. Ono jako se to rekne, prerizni provaz, ale po tme, pod vodou, pod lodi a jenom po hmatu se to jako dela pekne blbe. Nakonec se to vsak podarilo, vrtuli sem ocistil, zase sem si oprasil slovnik cyzich slov a je hotovo. Volam na komoru a komornik neumi anglicky. Takze zase beru mobil a lamu to Francouzsky. Nakonec to vyslo a komornik nam otvira. Projizdime komorou a jedeme zase krasnou krajinou. Prijizdime k dalsi komore a ja koukam, ze na nas cekaj nasi znami. Asi se domluvili s komornikem, at chvili pocka, ze snad dorazime a tak se i stalo. Takze dal uz jedeme zase spolu. Po posledni komore, jiz nas ceka delsi usek, protoze dalsi co nas ceka je zdvihadlo, respektive zdvihaci vlacek The Sloping Lock of Ronquières. Kanal je prijemnej a kolem je jen sama priroda. Takze prestavam litovat, ze jsem tudy jel. Akorat pred zdvihadlem to zacina byt zase trochu prumyslove, ale neni to zas tak strasny. Jenze kdyz prijedeme ke zdvihadlu, tak zjistuju, ze tu ceka jiz nekolik lodi a nas belgicky kolega zjistuje situaci. Takze mame dve moznosti. Bud pojedeme dneska v 9:15 vecer, nebo zejtra 6:45 rano. Beru druhou moznost a zustavame na cekacce nad vlackem. Vecer se jdu podivat na vanu a jako tohle je masakr. Videl sem samozrejme na netu nejake fotky, ale kdyz je to kousek od vas, tak je to neskutecny.
Zitra teda si privstanem a snad to klapne, ze v 6:45 projedeme komoru. Pak pojedeme dal. Na zitrejsi treti komore musim koupit zdejsi vinetu, ale snad se tolik nezdrzime. No a chci dojet az do Bruselu, kde zakotvime ve zdejsi marine. Stream asi zitra v marine nepobezi, jelikoz asi nebude prostor, abych na nekoho nemiril.
No a jeste informace na konec. Z Bruselu pojedeme jeste do Gent-u. Je to sice zajizdka, ale jelikoz jiz nyni vim, ze nas navrat v pulce zari do Berlina nestihame, tak dva dny navic nas nezabijou.
Tak když už namotat provaz tak pořádnej 🙂
To je jasnyyyyy 🙂